Pro lepší akustiku místnosti je nezbytná analýza každé místnosti, protože každá místnost má individuální akustické vlastnosti. Kromě toho existují různé normy a zákony, které je třeba splnit a které jsou dobrým vodítkem pro zohlednění, prohloubení a vysvětlení zákonných požadavků.
Při výpočtu akustiky místnosti je třeba zohlednit nejen každou místnost, ale i každý jednotlivý předmět v ní. Analýza skutečného stavu místnosti je proto nezbytná pro určení druhu a množství akustických produktů potřebných k dosažení cílového stavu, který je stanoven zákonem nebo normou.
Pokud architekt, interiérový designér nebo samotná firma pro tento proces zajistí akustika, je měření akustiky místnosti často velmi nákladné a časově náročné, a to jen do doby, než lze nabídnout akustický koncept včetně cenové nabídky.
Například: akustik částečně pracuje nezávisle nebo zastupuje výrobce akustických produktů. Koncept akustiky místnosti tak ponechává málo prostoru pro návrhy s jinými designově zajímavými konkurenčními produkty.
Pokud je pro místnost konzultován prodejce, má se obvykle na výběr z několika výrobců. V praxi je však často nabízen hrubý koncept bez odborného výpočtu. Po instalaci vybraných produktů do místnosti je pak často nutná dodatečná úprava, protože zlepšená akustika místnosti, kterou lze vnímat i subjektivně, nestačí. To je zase spojeno s dalšími náklady.
Požadovaná a částečně vypočtená opatření, tedy výběr produktů, často probíhají ve spolupráci s určitými výrobci. To znamená, že vhodný výběr je často omezený. Alternativně lze využít odborné plánování a analýzu akustika, což je ovšem velmi časově náročné a nákladné. V této souvislosti může prodejce navrhnout preferované značky a produkty, které musí odborník zahrnout do plánování. V praxi dodatečné najmutí odborníka u klienta nevzbuzuje velké nadšení, avšak následně již není nutná žádná dodatečná úprava.
Ve většině případů se zvuková analýza určuje pouze podle doby dozvuku, aby bylo možné předložit opatření pro koncept akustiky místnosti. Nejprofesionálnějším způsobem měření je měření přímo na místě, v praxi se to však provádí spíše zřídka nebo pouze ve velkých prostorách, jako jsou přednáškové sály nebo koncertní síně.
Doba dozvuku (T) popisuje míru dozvuku v místnosti. Přesněji řečeno se jedná o dobu, za kterou hladina akustického tlaku poklesne o 60 decibelů poté, co byl zdroj zvuku v místnosti vypnut. Doba dozvuku je však závislá na frekvenci, protože materiály jako kámen, dřevo, koberec nebo textilie pohlcují zvuk v různé míře. Délka doby dozvuku tak závisí na všech absorpčních plochách a kubatuře místnosti.
Pomocí Sabinova vzorce lze dobu dozvuku vypočítat matematicky (T=0,16 x V/A). K tomu je zapotřebí pouze kubatura a součet všech ploch povrchů v m², přesněji řečeno pomocí činitelů zvukové pohltivosti alfa v oktávovém nebo třetinooktávovém pásmu.
Pokud je v místnosti příliš mnoho dozvuku, má to negativní vliv na srozumitelnost v ní. Zejména v konferenčních místnostech nebo open-space kancelářích jsou nároky na správné akustické prostředí velmi vysoké a mají dopad na srozumitelnost řeči v každém bodě místnosti.
Zkratka znamená Speech Transmission Index (index srozumitelnosti řeči) a slouží k měření tohoto indexu za účelem zajištění dobré srozumitelnosti řeči. Podobně jako tepelná mapa identifikuje oblasti otevřeného pracovního prostoru, které poskytují nebo neposkytují vysokou srozumitelnost řeči. Díky tomu lze navíc určit, jaká opatření by měla být cíleně nasazena na podporu ostatních metod.
S pomocí STI se podaří provést detailní měření, které nabízí řešení pro zachování srozumitelnosti řeči. Vysílá, přijímá a analyzuje syntetické řečové signály. Výzvou jsou při tom vnější a impulzivní hluky, které se vyskytují během měření STI a mohou zkreslit výsledky.
Ray tracing ukazuje, jak se zvukové vlny šíří v místnosti. Pomáhá při plánování místností pro konkrétní účely. Přesto je ray tracing důležitý a přesně určuje, kam mají být produkty umístěny, aby přerušily, nasměrovaly nebo správně rozptýlily nežádoucí zvuk. Například lidé ve velkém semináři sedící v zadních řadách by měli rozumět řečníkovi stejně dobře jako lidé v předních řadách - bez ozvěny nebo dozvuku.
Tento trojrozměrný graf znázorňuje vztahy mezi decibely a dobou dozvuku v širokém rozsahu frekvencí.
